Lékárnička pro chovatele

BAHNĚNÍ

1) Lubrikant: pokud je třeba pomoc při těžkém porodu, nejlepším pomocníkem je dostatečné množství "maziva". Použít lze např. i stolní olej, sono gel, Kerolan...

3) Propylenglykol: v případě rozvíjející se ketózy před porodem využívá ovce propylenglykol jako přímý zdroj pro tvorbu glukózy. Osobně používám Ketogel, který se snadno dávkuje i aplikuje, ale přípravků existuje více.

2) Rukavice - usnadní urdžet hygienický standart pro vás i pro bahnici.

3) Desinfekce: jodová, alkoholová, hypermangan aj.

4) Mlezivo pro jehně: mražené, sušené, chlazené....ale vždy po ruce. Bez mleziva jehně nemá šanci.

5) Teploměr (normální teplota jehněte je 38,5 - 39,5°C). Vysoké teploty zpravidla značí infekci způsobenou nejčastěji zaníceným pupečním provazcem nebo zápalem plic pokud se jehně nadechlo plodové vody při dlouhém porodu. Častějším problémem ovšem bývají jehňata podchlazená. Takové jehně se choulí v koutě, není schopné stát na nohách, ztrácí sací reflex. V terminálním stádiu přicházejí křeče a úhyn.

6) Jícnová sondička/lahev s dudlíkem pro jehně - pokud jehně nemá sací reflex, podání mleziva/mléka pomocí jícnové sondy mu může zachránit život. 

7) Zahřátí jehňěte: zahřívací box, nádoba s teplou vodou, vestička. Vestičky u jehňat a kůzlat jsou poměrně kontroverzní téma. Zdravé zvíře ji zpravidla nepotřebuje. Ale u nemocného mláděte je velký rozdíl, pokud má zbytky své energie věnovat na to, aby se zahřálo, nebo na to, aby tuto energii věnovalo na uzdravení sebe sama. V chovech skotu zejména v zahraničí jsou vestičky u telat s oblibou využívány a mají skvělé výsledky i co se týče přírůstků mláďat.

8 ) Mast na vemena: po porodu je nejkritičtější období k rozvoji zánětu vemene. Při lehkých případech jde vyřešit pouze lokální aplikací veterinárních mastí - černá mast, nebo s obsahem kafru.

​

 

Po zbytek roku je péče zpravidla snadnější, ale přesto je pár věcí, které by každý chovatel měl mít po ruce:

1) Ovce má průjem:

- nejčastěji je průjem u přežvýkavců způsobený parazity nebo překrmením jadrnými krmivy/chlebem. V druhém případě potřebujete v prvním případě srovnat pH bachorového obsahu. K tomu dnes existuje řada přípravků. Pro příklad uvedu Metacid. Využít však lze i jedlou sodu, ale pozor na dávkování! Pro obnovu bachorové mikroflory doporučuji mít doma alespoň jednu lahvičku UniRuminalu.

Při chroničtějších průjmech pomáhá tanin, který je obsažen např. v dubové kůře. Ale než abyste sháněli větvičky dubu, mějte doma raději pytlík Pharmatanu.

​

2) Ovce je nadmutá

Opět na vině bývají dietetické chyby. Pokud se ale ovce/jehně nadme, jde zpravidla o poměrně akutní stav. Pomoci mohou některé komerční přípravky (Tympasol, Tympanol), ale i věci, které má většina z nás běžně doma - olej, alkohol, mléko, (jarová voda).
Tympanie u ovcí může být dvojího typu, prostá a pěnová. Při prosté se vytvoří jedna velká plynová bublina, která se rozpíná v bachoru. V lepším případě plyn odejde sám, pokud se zvíře rozpohybuje. Další možností je zavedení bachorové sondy nebo trokarování (toto by měl provádět zvěrolékař). Druhou variantou, závažnější, je pěnová tympanie. Zpravidla se objeví po zkrmování jetele vojtěšky a jiných krmiv, která zvyšují povchové napětí tekutin. Vzniklá pěna nemůže odcházet z bachoru. Rozpínající se bachor utlačuje ostatní orgány, včetně cév a plic. Tento akutní stav bez léčby může vést až k úhynu zvířete.  Právě tento stav řeší v prvním kroku výše zmíněné přípravky, druhý krok léčby je stejný jako u prosté tympanie.

​

3) Ovce se poranila

Přežvýkavci obecně otevřené rány snášejí a hojí vcelku dobře, ovšem to neznamená, že jim nelze pomoci. Zvlášť v létě, kdy hrozí napadení otevřené rány larvami much. Ty často ve vlně nejsou zprvu viditelné. Proto by každá rána měla být očištěná Okolí rány se zbaví vlny a rána se vypláchne větším množstvím desinfekčního roztoku (např. ředěná Betadine). V některých případech lze použít antibiotický zásyp nebo oblíbené spreje (Alamycin sprey, Cyclosprey, Fatroximin sprey...).