Pořídili jsme si štěně

Zkušení majitelé dávno vědí jaké plemeno si pořídit, co od něj chtějí, jak se o něj starat a jak štěně vychovávat. Proto příští řádky jsou určeny spíš pro ty z vás, kteří plánují pořízení prvního pejska. Snad vám budu schopná odpovědět alespoň na základní otázky a usnadnit vám i prckovi první společné chvíle.

Než si pořídíte štěně, měli byste vědět, co s ním budete dělat, co od něj očekáváte. Chcete jen kámoše na gauč? Chcete psího atleta, co s vámi bude chodit na výlety? Chcete hlídače? Každé psí plemeno je diametrálně odlišné a není větší tragédie, než když se někdo zamiluje do mopsíka a je náruživý sportovec, nebo si naopak pořídí jack rusella a přitom nedělní odpoledne nejraději tráví u televize. Výběr psího parťáky by se měl taktéž odvíjet od zázemí, které mu můžete poskytnout. Netvrdím, že chovat bernardýna v bytě 1+1 není možné, ale možná trochu komplikované a možná musíte mít tolerantní sousedy. Malá čivavka zas dlouhé zimní noci raději tráví s vámi v posteli, než venku u boudy. Zkrátka vybírejte podle povahy, ne podle vzhledu. A nebo adoptujte pejska z útulku, tam se nemůžete splést :) .

Po výběru plemene vás čeká výběr chovatele. Dobrý chovatel vám poradí v začátcích, nechá vás štěně navštívit nezávazně předem. A hlavně! dá vám štěně nejdříve v 8 týdnech očkované, odčervené a čipované. Dle našich zákonů musí být každý pes v České republice čipovaný do 6 měsíců věku, avšak vždy předtím než změní majitele.

Dobrý chovatel by vás měl také upozornit, pokud má štěně nějaké vady - chybný skus, pupeční kýlu, u kluků nesestouplá varlata (každý pes, nehledě na plemeno by měl mít při odběru sestouplá obě varlata v šourku).

Vše jste zvládli a domů si vezete malého chlupáče. Měli byste se předem smířit s faktem, že u prvního štěněte budete dělat chyby - ve výchově, v péči o něj...ale ono vám je všechny odpustí za pamlsek, pohlazení a pochvalu. Mějte se štěnětem spoustu trpělivosti a bude vám dlouho dělat radost.

A teď pár praktických rad z pohledu veterináře.
1) Štěňata se do půl roku věku odčervují poměrně intenzivně. Ideálně každých 14 dnů, aby se škrkavkám zabránilo dokončit rozmnožovací cyklus a usadit se v těle.

2) Štěně by od chovatele mělo přijít očkované. Po 3-4 týdnech následuje přeočkování a pak ještě jednou. Očkování proti základním psím nemocem není ze zákona povinné, ale je silně doporučitelné. Základní vakcína pejska chrání proti psince, infekční hepatitidě, parviviróze, parainfluenze a leptospiróze. No a samozřejmě vzteklina. Tou lze naočkovat štěně od tří měsíců věku, nejpozději však do půl roku věku. Osobně očkování proto vzteklině u štěňat odděluji od základní vakcinace.

3) Prosím za všechny veterinární lékaře, naučte štěně nebát se v našich ordinacích. Vezměte s sebou na očkování nějaký prima pamlsek - při vakcinaci jím zabavíte štěně a to zpravidla ani neví, co se mu stalo. Pokud se bojí, vemte ho do ordinace jen tak...přijdete, štěndo dostane něco dobrého na cestu a zas odejde. Časem zjistí, že se nic neděje a nemá se čeho bát. Pokud vám ze štěňátka časem vyroste padesátikilové tele, které není možné vyšetřit, máme všichni velký problém pokud bude pejsek jednou nemocný. Naučte štěně ať si nechá podívat na zuby, prohlédnout oči, uši popřípadě ostříhat drápky. Pokud ho to naučíte v rámci hry, bude pro něj pro vás i pro nás v budoucnu příjemnější ho léčit, pokud bude mít například zánět zvukovodu nebo zubní kámen.

4) Hračky jsou skvělá věc, ale slouží k tomu, aby si štěně hrálo s majitelem. Rozhodně by si s nimi nemělo hrát bez dozoru. Štěňata mají tendenci sníst na co přijdou. Plastové kousky ještě mají tendenci projít bez úhony, ale různé špagátky a provázky hrozí průšvihem.

5) Co se týče běžné "kosmetiky". Pokud drápky nepřerůstají, není třeba je krátit, větší psi si je obrousí sami. Pokud v uších není zánět, není třeba je čistit. Do očí u zdravého zvířete není třeba nic kapat a anální žlázky není třeba pravidelně vyprazdňovat. Toto všechno pejsek zvládá sám. Osobně zastávám názor, že čistého psa není třeba koupat, ale to už záleží na preferencích každého z vás. Jediné doporučitelné je, zejména u malých plemen, čištění zubů. Vemte malý, dětský kartáček a každý den zvenku zuby očistěte. Nebudeme pak třeba za deset let muset řešit čištění zubního kamene a trhání zubů v anestezii.